„Souhlas památkové péče máme, rekonstrukce Panského dvora by mohla začít v červnu.“

23. 8. 2017

Rozhovor s Luďkem Řehořem, majitelem Panského dvora – významné barokní památky v centru Boskovic zveřejnil časopis Ohlasy dění na Boskovicku.

V minulosti se několikrát snažil prosadit její rekonstrukci, pokaždé však narazil na nesouhlas státní památkové péče. Nyní učinil další pokus, o kterém jsme mluvili, stejně jako o předpokládaném harmonogramu rekonstrukce a představách o dalším využití Panského dvora.

Zažádal jsi již počtvrté o souhlas státní památkové péče s novým návrhem rekonstrukce Panského dvora. Jak to dopadlo?

Dostali jsme od paní inženýrky Dvořákové souhlasné stanovisko. Z mého pohledu převážně proto, že jsme se méně dotkli historických krovů.

Jak tento nový návrh vypadá?

Rozdíl je především v tom, že v předchozích variantách jsme vždycky chtěli krov směrem do dvora zvedat a vytvořit takovou pavlač. To se státní památkové péči nelíbilo, v tom spatřovali velký zásah do krovů.

Od tohoto jste ustoupili?

Po čtyřech letech jsem rozhodl, že tuto variantu, o kterou jsme celou dobu usilovali, musím ukončit. Musel jsem se bohužel rozejít i s architektem, který to zpracovával, ačkoliv jsme jinak kamarádi. Musel jsem oslovit jiného architekta, kterého jsem se předběžně zeptal, jestli by o tuhle zakázku měl zájem. Řekl, že ano, že mu to není lhostejné, vidí možnosti a má náměty, jak by to řešil. Z námětů vznikly návrhy.

V čem to řešení spočívá?

Nedotkli jsme se nosných krovů, o které tady celou dobu jde.

Ale prosvětlení střech jste vyřešit pořád chtěli?

Ano. Ptali jsme se státní památkové péče a doptali jsme se, že by neměla předběžně asi nic proti světlíkům či střešním oknům. Já třeba úplně střešní okna v památkové zóně neprožívám, takže jsem se držel spíše myšlenky světlíků. A takto i návrh dopadl, architekt použil řešení pomocí světlíků; střešní okna tam nebudou buď vůbec, nebo možná v jednom křídle v horní části pod hřebenem, aby prosvětlovaly mezonet. Některé ubytovací prostory mohou mít mezonetové řešení. Tam by se malá střešní okna možná dala použít. Převážně se ale jedná o světlíky.

Jak budou vypadat? Budou hodně dominantní?

Světlíky památkové péči nevadí, protože se nedotýkají nosných krovů. Památková péče to přijímá, i když je to moderní prvek – jsou hranaté, moderní. V řešení moderního zásahu do památky je dost často vidět moderní prvek v souladu s památkou. Díval jsem se na to v Litomyšli, ale třeba i tady u restaurace Pod Zámkem.

Moderní prvek nevadí, ale nesmí zasahovat do původní hmoty památkové budovy.

V našem případě do krovů. Na Panském dvoře zůstanou zachované arkády, sklon střechy, výška hřebene, všechno. Jen se do toho vetknou světlíky. Ano, přiznejme si to, jsou moderní a možná docela výrazný prvek. Ale pozor, jen do vnitřní části dvora. Ne směrem do města. Tam budou volská oka, která prosvětlí chodby. Z pohledu z města bude objekt stejný, jen bude mít novou střešní krytinu.

Z vnitřní strany budou světlíky na všech čtyřech křídlech?

Plánujeme to na všechna čtyři křídla, protože plánujeme jejich využití.

Kdo je tedy autorem tohoto návrhu?

Jsou to dva architekti: Zdeněk Fránek a jeho kolega Petr Janáč. Pan Fránek to zastřešuje, vzniká to v jeho ateliéru.

Zlepšila se v průběhu příprav komunikace s úřadem státní památkové péče? Mluvili jste o tom, že se vám podařilo některé věci předjednat.

Konzultovali jsme to s paní Dvořákovou. Komunikace se zlepšila, protože ona asi neměla nic proti mé osobě ani Panskému dvoru. Ona nebyla v souladu s prvním architektem.

Chránila krovy.

A on prosazoval změnu. V tomto šli natvrdo proti sobě. Z dnešního odstupu chápu obě strany, ale sorry, mě se to dotýkalo, trápil jsem se s tím čtyři roky.

To řešení pomocí světlíků je o něco subtilnější, než byla pavlač. Musel ses jako investor omezit? Znamená to menší možnost využití prostoru střech?

Jednoznačně musel. Proto jsme prosazovali pavlače, pokud bychom je tam měli, byla by využitelnost střech podstatně lepší. Ubytovaní by mohli sedět venku a sledovat třeba dění ve dvoře. To nyní nemůžou. Mají jen takový minibalkónek s oknem, respektive dveřmi otvíranými do místnosti.

Kompletní rekonstrukce za dva roky

Co bude dál? Chceš tento projekt sám dotáhnout do konce?

Chci. Nyní ladíme financování a budeme žádat o stavební povolení. Od projektantů jsme dostali požadavek dodělat nějaké průzkumy a geometrické zaměření. To jsme teď udělali a pokračujeme mykologickým průzkumem. Objednali jsme si mykoložku z Českých Budějovic, ta nám řekne, v jakém jsou krovy stavu a které lze sanovat. Na základě toho dojde k výměnám. Tohle je podklad i pro památkovou péči, která tento odborný průzkum akceptuje, paní mykoložka pro ně pracuje. Nám jde o to, aby nám tam zjednodušeně řečeno za deset let něco nespadlo na hlavu.

Jaká je představa o harmonogramu další rekonstrukce?

Projekt pro stavební povolení chceme udělat okamžitě. Řečeno v uvozovkách: pracovali jsme pět let a nic jsme neudělali, takže spěcháme. Žádost o stavební povolení chci podat letos v říjnu nebo v listopadu. Schvalovací proces může trvat měsíc nebo dva. Takže na jaře už bychom mohli mít hotový projekt, stavební povolení, prováděčku a můžeme tendrovat dodavatele. Rekonstrukci bychom tak mohli zahajovat v polovině roku 2018.

Jak náročné bude financování?

Mám první kalkulace od dodavatelských partnerů. Pokud hovoříme o kompletním řešení, včetně sanací – nejen krovů, ale se sanacemi a odvodněním v zemi – a včetně parkových oprav a řešení parkování za Panským dvorem, v součtu to může dělat klidně 150 milionů korun. Já bych samozřejmě chtěl, aby to byla tak polovina této částky, ale co mám dělat. Bude rozpočet, bude kalkulace, bude tendr, výběrové řízení na dodavatele stavby. Tohle bude muset dělat generální dodavatel, tohle už není věc, kterou firma udělá za pět deset milionů.

Jak dlouho taková rekonstrukce může trvat?

Podle harmonogramu prací až dva roky. Může to být rok a půl, ale víc než dva roky by to být nemělo. Pokud bychom byli optimisté, tak pokud v červnu 2018 stavbu zahájíme, na konci roku 2019 ji máme připravenou a na jaře 2020 slavnostně otevřeme provoz. Bude teď ještě možnost dosáhnout na granty z evropských dotačních titulů?

Uvažujeme o tom. Zkoušíme se rozhlížet a hledat, co by šlo na rekonstrukci použít. Zatím nemůžu říct nic konkrétního, protože zatím nemáme přesnou představu. Ale hledáme to.

Léčebné a možná i sociální služby

Jaká je tvoje představa o využití prostor Panského dvora?

O tom jsme mluvili už v minulosti.

A nezměnilo se to? Ta představa trvá?

Pořád bych chtěl, aby objekt sloužil i široké veřejnosti, ale z části by měla být léčebná činnost napojená na svou pobytovou službu. To platí. Dále bychom rádi otevřeli pěkný klenbový sklep, který jsme vyčistili. Nebyl využívaný alespoň padesát let, zde lze otevřít vinárnu, která může sloužit nejen objektu, ale celým Boskovicích, kde dnes vinárna není.

Jak to vypadá s restaurací, kterou jste plánovali?

To jsme začali přehodnocovat. V Boskovicích je jich velké množství, takže začínáme přemýšlet, že bychom pro léčebnou a ubytovací službu zřídili výdejné místo. Takže by se vařilo v jiném provozu a jídlo by se dodávalo.

Vznikla by také cukrárna či kavárna, kam by si mohli zajít pacienti, jejich návštěvy i veřejnost. Dříve zde cukrárna byla a byla v té době velmi pozitivně vnímaná. Můžeme také využít venkovní plochu, kterou jsme zde již udělali k zahradnímu posezení. Cukrárna by byla ve stejné části jako v osmdesátých letech. A tam, kde byl salonek, by byl opět salonek – pro aktivity Panského dvora i veřejnosti. A tam, kde byl Památník Otakara Kubína, může zůstat sál, který se dá zase využít i pro veřejnost. Je už dnes zrekonstruovaný.

Předpokládáš na využití prostor nějakou výraznější spolupráci s městem?

Minimálně salonku či sálu. Ani ne spolupráci, ale normální zahrnutí do provozu a infrastruktury města. To bych určitě chtěl. Objekt nechceme uzavírat jen pro vlastní využití, měl by být otevřený i pro veřejnost. Včetně samotného dvora, který by měl být upravený do podoby, které nově říkáme rajská zahrada. To by mohlo být pěkné, aby si sem lidé mohli jít do klidu sednout. Buď se dát do řeči s pacienty, nebo si jen posedět.

Ty jsi v minulosti kritizoval, že komunikace s městem neprobíhá zrovna dobře, že bys u takto významné památky očekával větší zájem. Jak to probíhá dnes?

Já jsem to kritizoval kvůli tomu, že jsme tam nemohli udělat ty pavlače. To mně vadilo. Pokud nám dnes prochází toto řešení, tak jiné zapojení města není moc potřeba. Samozřejmě třeba ve vztahu k dotaci by mohlo být dobré, aby město řeklo, že tuto aktivitu vítá a podporuje.

Léčebná část by byla zaměřená na rehabilitační a pohybovou medicínu?

Můj pohled je, že by to bylo dobré a potřebné. Vidím, že rehabilitace v nemocnicích v Blansku a v Boskovicích jsou přetížené. A bohužel i z vlastní zkušenosti vím, že by bylo dobré, aby jich bylo víc. Nemyslím tím wellness centra, ale opravdu odbornou práci. Jestli vedle toho přibudou i další ordinace dalších odborníků, tak jen ať – ale to dnes neumím pojmenovat. Dávám tomu prostor, co se vymyslí, je druhá věc.

A nebráním se ani nabídce sociálních služeb. Druhů sociálních služeb je velké množství a některé zde v Boskovicích nejsou pokryty či obsazeny. Takže se nebráním mluvit nejen o léčebné a ubytovací činnosti, ale i o určité části zaměřené na sociální služby.

Mohla by to být i stálá péče s trvalým ubytováním?

Ano. To je to, co dnes řešíme, například i v souvislosti s dotacemi. Tomuhle bychom mohli dát i větší prostor, byť objekt je samozřejmě limitovaný, má svou kapacitu, není nekonečný. Tohle je zatím otevřené.

Komentáře občanů k tématu Panského dvora >< Zpět na aktuality